|
|
Změny antioxidantů ve vybraných druzích ovoce v průběhu dlouhodobého zmražení
Štindlová, Jitka ; Lichnová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V této bakalářské práci jsou popisovány některé nízkomolekulární antioxidanty obsažené v jahodách, malinách, borůvkách a brusinkách. Teoretická část práce popisuje také obecné vlastnosti a charakteristiku zkoumaného ovoce. Praktická část je věnována sledování změn obsahu vybraných antioxidantů v analyzovaném ovoci. Změny daných látek byly sledovány při uchovávání ovoce ve dvou prostředích – v lednici a v mrazicím boxu. V lednici byly skladovány celé plody po dobu osmi dnů. Pokus v mrazicím boxu byl prováděn po dobu dvou měsíců a ovoce bylo skladováno ve čtyřech různých formách – jako celé plody, celé plody impregnované sacharosovým roztokem, dřeň a proslazená dřeň. Obsah antioxidantů v ovoci byl zjišťován pomocí HPLC a spektrofotometrie. Největší celkový obsah antioxidačních látek byl zjištěn v jahodách, nejnižší naopak v malinách. V průběhu uchovávání si plody udržely část původního obsahu antioxidantů, nejvyšší obsah zůstal zachován v průběhu mražení celých plodů a impregnovaných celých plodů borůvek.
|
|
|
Sledování změn vybraných druhů lokálního ovoce v průběhu mražení
Matějková, Markéta ; Melounová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V předložené diplomové práci jsou popsány nízkomolekulární antioxidanty obsažené v různých druzích ovoce. Blíže jsou specifikovány antioxidanty, biologické účinky a charakteristiky druhů studované v této diplomové práci. Teoretická část je také zaměřena na principy uchovávání ovoce, způsoby zpracování a skladování ovoce. Dále byly popsány změny, které jsou pozorovány během skladování konkrétních druhů ovoce. V praktické části byly sledovány změny obsahu vybraných antioxidantů v plodech bobulovitého ovoce. V této práci byly studovány jahody, maliny, borůvky, červený a černý rybíz, které byly uchovávány v mrazničce po dobu šesti měsíců ve čtyřech různých formách zpracování – celé plody, celé proslazené plody, dřeň a proslazená dřeň. Nejprve byly změřeny výchozí hodnoty u vybraných antioxidačních parametrů (vitamin C, celková antioxidační aktivita, celkové polyfenoly, celkové flavonoidy, katechiny a individuální flavonoidy) u čerstvého ovoce, poté bylo ovoce zamraženo a tyto parametry byly proměřovány vždy po dvou měsících. Jako nejvhodnější zpracování ovoce z hlediska obsahu antioxidantů se jeví skladování celých plodů, případně dření. Obsah askorbátu klesal u všech forem a druhů zpracovaného ovoce po celou dobu skladování, ale obsah ostatních sledovaných antioxidantů zaznamenával převážně kolísavý, případně vzrůstající průběh. U celých plodů a u celých proslazených plodů byla provedena i senzorická analýza.
|
|
|
Vliv zpracování borůvek na obsah biologicky aktivních látek
Balaščáková, Viktória
Tato diplomová práce se zabývá vlivem zpracování a skladování borůvek na obsah bioaktivních látek. Cílem práce bylo stanovit a porovnat obsahy bioaktivních látek v 6 typech uskladnění a zpracování borůvek. Pomocí spektrofotometrických analýz byl stanoven obsah polyfenolů, flavonoidů, celková antioxidační kapacita stanovená metodou TEAC a celková antioxidační kapacita metodou DPPH ve zmrazených, sušených v troubě, lyofilizovaných, skladovaných při 6 °C a špatně skladovaných borůvek odrůdy Brigitta. Nejvyšší obsah flavonoidů byl stanoven v lyofilizovaných vzorcích a nejnižší obsah flavonoidů byl stanoven v mražených vzorcích. Při stanovení antioxidační kapacity metodou TEAC byl stanoven nejvyšší obsah v lyofilizovaných vzorcích. Druhý nejvyšší obsah metodou TEAC byl stanoven ve vzorcích sušených v troubě. Skladované vzorky v mrazničce byly stanoveny s nejnižším obsahem antioxidační kapacity metodou TEAC. Nejvyšší antioxidační vlastnosti vůči volným radikálům, které byly stanoveny metodou DPPH, měly vzorky sušené v troubě. Druhý nejvyšší obsah antioxidační kapacity metodou DPPH byl stanoven v lyofilizovaných vzorcích. Naopak ve vzorcích mražených při - 80 °C a - 20 °C byla stanovena nejnižší hodnota antioxidační kapacity metodou DPPH. Rozdíl v hodnotách mezi lyofilizovanými vzorky a vzorky sušenými v troubě byl při stanovení metodou DPPH velmi malý. Z výsledků vyplývá, že proces lyofilizace byl vyhodnocen v mé práci jako nejvhodnější pro zachování biologicky aktivních látek v borůvkách.
|
|
|
Vyhodnocení obsahu 137Cs v houbách a lesních plodech na území Jihočeského kraje
HÁLOVÁ, Jana
Sběr a konzumace lesních hub a borůvek patří v České republice mezi velmi oblíbené sezónní aktivity. V důsledku černobylské havárie však tyto suroviny mohou obsahovat zvýšené množství radionuklidů. Cílem práce bylo provést vyhodnocení obsahu 137Cs v borůvkách a houbách nasbíraných v Jihočeském kraji v období 1992 až 2020. Ve vzorcích hub (n = 318) a borůvek (n = 142) byly analyzovány výsledky měření hmot-nostní aktivity 137Cs získané z databáze MonRaS provozované Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Hmotnostní aktivita 137Cs ve vzorcích se pohybovala v širokém rozmezí: pro hřibovité houby dosahovala hodnot od 0,18 do 6430 Bq/kg; pro lupenaté houby od 0,28 do 4040 Bq/kg; pro borůvky od 0,24 do 2046 Bq/kg. Byla potvrzena vyšší schopnost akumulovat radionuklid 137Cs pro houby hřibovité ve srovnání s hou-bami lupenatými. Vypočtená efektivní dávka způsobená konzumací hub a borůvek byla vyhodnocena jako zanedbatelná a tvořila necelé 1 % obecného limitu pro obyva-telstvo. Přes tyto příznivé výsledky je třeba v podrobném monitoringu surovin pochá-zejících z přírody pokračovat a zajistit bezpečnost potravinového řetězce.
|
|
|
Srovnání českých a světových superpotravin
Soldánová, Lucie ; Vojáček, Jan (vedoucí práce) ; Slimáková, Margit (oponent)
k bakalářské práci na téma "Srovnání českých a zahraničních superpotravin", Lucie Soldánová, Karlova Univerzita, 1. lékařská fakulta, obor Nutriční terapeut. Bakalářská práce se zabývá tématem "superpotravin" a za cíl si klade zjistit, jak se liší naše plodiny od těch zahraničních. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části mé bakalářské práce nejprve rozeberu pět nejznámějších zahraničních (avokádo, sója, goji, chia semínka a quinoa) a českých (různá semínka, mák, vlašské ořechy, borůvky a zeleninové šťávy) superpotravin. Poté se je pokusím srovnat ve čtyřech rovinách. Nutriční, ekonomické, ekologické a etické. V praktické části jsem si zvolila několik otázek týkající se problematiky superpotravin a pomocí rozeslaných dotazníků zjišťovala, jestli superpotraviny lidé znají, jaký na ně mají názor, zda je nakupují a jedí a zda i přemýšlí nad jejich původem a hlubší problematikou dovážení exotických plodin. Zjistila jsem, že více než 75% dotazovaných má o superpotravinách ponětí. Poněkud skeptických k těmto potravinám bylo celých 40% osob a jen 18,5% jim plně důvěřuje. Naopak ale skoro 73% respondentů si superpotraviny kupuje minimálně jednou týdně domů, což značí jejich častější spotřebu a ohledně lokálnosti surovin je pro celou polovinu osob tento fakt víceméně...
|
|
|
Zdravotní význam fytochemik v bobulovitých plodech zaměřený na redukční dietu
VOKOUNOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce s názvem "Zdravotní význam fytochemik v bobulovitých plodech zaměřený na redukční dietu" pojednává o redukční dietě s obsahem fytochemikálií a jejich vlivu na lidské zdraví. V teoretické části této práce jsem se zaměřila na redukční dietu a bioaktivní látky, podrobněji jsem popsala fytochemikálie, přičemž v další části teoretické části jsem se zaměřila speciálně na borůvky. Cílem mé bakalářské práce bylo sestavit čtrnáctidenní redukční jídelníček s obsahem polyfenolů odpovídající dávce 120 ml přírodních borůvek denně. Dalším mým cílem bylo prozkoumat, jaké potravinové výrobky jsou plnohodnotným zdrojem polyfenolů. Pro zpracování výzkumné části jsem prozkoumala potravinové výrobky s obsahem borůvek, které byly vyrobeny na území Jihočeského kraje, a to konkrétně formou rozhovorů s vedoucími či zástupci jednotlivých firem. Od těchto zástupců jsem zjistila veškeré potřebné informace o jednotlivých potravinových výrobcích obsahujících borůvky. Množství polyfenolů bylo stanoveno metodou HPLC (High Performance Liquid Chromatography), která byla provedena pod vedením pana doc. MUDr. Petra Petra, Ph.D. U některých potravinových výrobků jsem množství polyfenolů dopočítala ze zjištěných hodnot získaných analýzou polyfenolů. Tyto výrobky jsem zařadila do redukčního jídelníčku s případnými úpravami pro splnění daných kritérií redukční diety. Jako další zdroj polyfenolů jsem zařadila přírodní borůvky v pokrmech v různých formách úpravy. Nejbohatším zdrojem polyfenolů byly přírodní borůvky mražené, případně nápoje s obsahem přírodních borůvek. Do redukční diety se nejvíce hodily borůvky přírodní chlazené či mražené, Bylinkový čaj borůvkový, případně mléčné výrobky s obsahem borůvek.
|
|
|
Sledování změn vybraných druhů lokálního ovoce v průběhu mražení
Matějková, Markéta ; Melounová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V předložené diplomové práci jsou popsány nízkomolekulární antioxidanty obsažené v různých druzích ovoce. Blíže jsou specifikovány antioxidanty, biologické účinky a charakteristiky druhů studované v této diplomové práci. Teoretická část je také zaměřena na principy uchovávání ovoce, způsoby zpracování a skladování ovoce. Dále byly popsány změny, které jsou pozorovány během skladování konkrétních druhů ovoce. V praktické části byly sledovány změny obsahu vybraných antioxidantů v plodech bobulovitého ovoce. V této práci byly studovány jahody, maliny, borůvky, červený a černý rybíz, které byly uchovávány v mrazničce po dobu šesti měsíců ve čtyřech různých formách zpracování – celé plody, celé proslazené plody, dřeň a proslazená dřeň. Nejprve byly změřeny výchozí hodnoty u vybraných antioxidačních parametrů (vitamin C, celková antioxidační aktivita, celkové polyfenoly, celkové flavonoidy, katechiny a individuální flavonoidy) u čerstvého ovoce, poté bylo ovoce zamraženo a tyto parametry byly proměřovány vždy po dvou měsících. Jako nejvhodnější zpracování ovoce z hlediska obsahu antioxidantů se jeví skladování celých plodů, případně dření. Obsah askorbátu klesal u všech forem a druhů zpracovaného ovoce po celou dobu skladování, ale obsah ostatních sledovaných antioxidantů zaznamenával převážně kolísavý, případně vzrůstající průběh. U celých plodů a u celých proslazených plodů byla provedena i senzorická analýza.
|
|
|
Změny antioxidantů ve vybraných druzích ovoce v průběhu dlouhodobého zmražení
Štindlová, Jitka ; Lichnová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V této bakalářské práci jsou popisovány některé nízkomolekulární antioxidanty obsažené v jahodách, malinách, borůvkách a brusinkách. Teoretická část práce popisuje také obecné vlastnosti a charakteristiku zkoumaného ovoce. Praktická část je věnována sledování změn obsahu vybraných antioxidantů v analyzovaném ovoci. Změny daných látek byly sledovány při uchovávání ovoce ve dvou prostředích – v lednici a v mrazicím boxu. V lednici byly skladovány celé plody po dobu osmi dnů. Pokus v mrazicím boxu byl prováděn po dobu dvou měsíců a ovoce bylo skladováno ve čtyřech různých formách – jako celé plody, celé plody impregnované sacharosovým roztokem, dřeň a proslazená dřeň. Obsah antioxidantů v ovoci byl zjišťován pomocí HPLC a spektrofotometrie. Největší celkový obsah antioxidačních látek byl zjištěn v jahodách, nejnižší naopak v malinách. V průběhu uchovávání si plody udržely část původního obsahu antioxidantů, nejvyšší obsah zůstal zachován v průběhu mražení celých plodů a impregnovaných celých plodů borůvek.
|
|
|
Fytochemický potenciál polyfenolů v bobulovitých plodech
KRUMPHANZLOVÁ, Iva
Tato bakalářská práce shrnuje poznatky o polyfenolech a jejich příznivém vlivu na lidské zdraví. U těchto fytochemik nelze stanovit doporučenou denní dávku, na rozdíl od mikronutrientů. Nedostatek mikronutrientů ve stravě vyvolá příznaky deficitu, při nedostatku polyfenolů deficit nevznikne. Pokud jsou však v dostatečném množství přítomny v potravinách, pak se jedná o funkční potraviny, které jsou důležité v prevenci civilizačních onemocnění. Na začátku teoretické části je znázorněno rozdělení polyfenolů jak z farmakologického, tak z chemického hlediska. Na základě tohoto rozdělení se zde popisuje důležitá úloha antioxidantů a flavonoidů. Zvláštní pozornost je věnována resveratrolu, který je populární i díky známému "francouzskému paradoxu". Další část se zabývá vlivem polyfenolů na lidské zdraví. Je zde podrobně vysvětleno, jakým způsobem polyfenoly chrání naše tělo před určitými nemocemi. Většina zdravotních přínosů je podložena studiemi na zvířatech. Tyto pokusy jsou v práci také zmíněny a popsány. V teoretické části nechybí ani vysvětlení procesu vstřebávání a bezpečnosti. Zdroje polyfenolů jsou uvedeny v poslední podkapitole. Práce se zaměřuje především na plody borůvek (Vaccinium myrtillus) a hrozny révy vinné (Vitis vinifera). Jsou zde krátce zmíněny i ostatní bobulovité plody, např. brusinky, maliny, ostružiny a rybíz. Cílem práce je sestavit jídelníček, který by zajišťoval účinnou denní dávku polyfenolů. Toto množství lze přirovnat k 120 ml nativních borůvek. Do jídelníčku jsou zařazeny pouze produkty konzumované bez potřeby tepelné úpravy. Druhým cílem je zmapovat, které potravinové výrobky jsou plnohodnotným zdrojem polyfenolů. Na základě těchto cílů byly stanoveny výzkumné otázky: Výzkumná otázka č. 1: Jaké množství polyfenolů obsahují bobulovité plody, zvláště pak borůvky? Výzkumná otázka č. 2: Jaké potraviny (bez potřeby tepelné úpravy) jsou ideální pro zařazení do jídelníčku, aby byl zajištěn ekvivalentní denní přívod polyfenolů? U borůvkových produktů byla využívána analýza obsahu polyfenolů, která byla získána v rámci programu GEOMED z Nemocnice České Budějovice a.s., pracoviště klinické farmakologie. Stanovení se prováděla metodou HPLC (vysokovýkonnostní kapalinové chromatografie) ve spolupráci s biologickým centrem AV ČR v Českých Budějovicích. Díky této analýze lze odpovědět na výzkumnou otázku č. 1. Je zde zajímavá skutečnost, že mražené borůvky mají vyšší zastoupení polyfenolů, než borůvky chlazené. Jako prioritní anthokyan byl zvolen malvidin (malvidin-3-6"-acetoyl glucoside), jelikož je v borůvce lesní nejvíce zastoupen. Ostatní informace o množství polyfenolů v určitých potravinách byly čerpány z knih od Josepha Maroona, MD, FACS (2010). Praktická část obsahuje čtrnáctidenní jídelníček, který splňuje dané požadavky. Z výsledků je patrné, že lze sestavit jídelníček bohatý na polyfenoly. Součástí je přehled borůvkových produktů, které jsou všem dostupné. Zmapovány byly borůvkové mléčné výrobky, džemy, nápoje, kompoty a přesnídávky. Z přehledu lze vyčíst, který produkt obsahuje nejvíce polyfenolů. Správnou kombinací daných výrobků lze pak dosáhnout požadovaného množství. Jako ideální se osvědčila kombinace 2 dcl červeného vína a jednoho borůvkového mléčného výrobku (s hodnotou malvidinu nad 64). Poznatky v práci slouží k rozšíření informovanosti o polyfenolech a jejich účincích. Jídelníček může být využit v domovech pro seniory, kde se uplatní jejich příznivý vliv na udržení rovnováhy. Dále také v lázních, případně v jiných zařízeních veřejného stravování.
|
|
| |
host ::
RSS.